pondělí 9. prosince 2013

Beatboxer Petr Cerha, muž mnoha zvuků

Pro někoho pouhé prskání do mikrofonu, pro někoho naopak vrchol umění. Tak či onak je právě beatbox, neboli vydávání různých zvuků a melodií pouze za pomoci úst, pro mnohé zdrojem zábavy. Jedním z předních českých beatboxerů je i Petr Cerha, moderátor Evropy 2 i televize Óčko, vicemistr svět ve skupinovém beatboxu, ale i komik a improvizátor. Pro většinu lidí známí pouze jako Nasty.

Jak vůbec vznikla tvoje přezdívka?
„Když mi bylo šestnáct, tak jsem začal poslouchat hiphop a dostal jsem se k beatboxu a streetartu. V hip hopu tak nějak prostě platí, že každý má svou přezdívku. Já jsem si tehdy dost oblíbil Beastie Boys, kteří vydali album Hello Nasty. Takže asi podle toho.“

A jak ses tedy dostal k beatboxu?
„Když jsem začal poslouchat hip hop, tak jsem chodíval na akce Hip hop foundation. Tam mě to nějak chytlo. Především jsem tam ale zahlídl Sifona ze skupiny WWW. Ten mě velmi inspiroval.“

Tehdy jste nějak zformovali vaši skupinu Beatburger Band?
„Přesně tak. Potkávali jsme se právě na takovýchto akcích. Já už jsem tak nějak věděl, kdo je například Jaro Cossiga. Začali jsme spolu teda prskat a začalo nás to bavit.“

S Beatburger bandem jste nakonec dosáhli na druhé místo na beatboxovém mistrovství světa. Jaký to je úspěch?
„No úspěch to je pro nás obrovský. Byla to opravdu super akce a krásný pocit. Bylo tam těch 120 nejlepších prskačů z celého světa. I všechny největší hvězdy světového beatboxu z Ameriky. Ono je spousta podobných akcí ale tahle jediná (Beatbox Battle) je jedinou originální a opravdu to je pravý světový šampionát. O to je ten úspěch ještě větší.“

Dnes již s Beatburger Bandem nespolupracuješ. Jakto?
„Když jsme před 12 lety začínali tak nás bylo pět kluků, které baví prskat do mikrofonu a pohrávat si s tím. Dneska už to dělá v podstatě každý, beatbox se hodně rozšířil. Stává se z toho trošku rutina. Myslím, že normální prskací beatbox je trošku přežitý. Dnes se dá využít i k jiným věcem, jako například En.Dru (Ondřej Havlík) s loopstationem.“

Neschází ti tedy motivace?
„Myslím, že to není o motivaci. Především jsem jenom člověk a mám tedy své meze. Nejsem Formule 1, která si zajede do boxu, a automechanici ji okamžitě všechno opraví. Beatboxer se musí o svá ústa starat, aby mu časem například nevyměknul jazyk.“

Jsi znám svou improvizací například v pořadu Na Stojáka. Jak ses k tomu dostal?
„Když pořad začínal, tak mě do toho zatáhnul kamarád Freaky Jesus. Poté mě pozval režisér Zdeněk Tyc, že si to pouze vyzkouším na nečisto. Udělal jsem nějaký beatbox a do toho samozřejmě i mluvené slovo. Na zkoušce se to líbilo, tak jsem byl poslán do vysílání. Na živo jsem však již byl horší. Zjistil jsem, že především co se mluveného slova se mám ještě co učit.“

Ale improvizace ti doopravdy jde. Viděl jsem jedno tvé představení, kde jsi dělal beatboxový doprovod k němé grotesce…
„To byla úžasná zkušenost, i když jsem se tedy dost bál. Byl to záskok za En.Drua a já pořádně nevěděl, do čeho jdu. Jednalo se o film, který trval 45 minut. Organizátoři mě uklidnili tím, že poté přijde ještě jeden. Hodně mě to ale bavilo. Měl jsem opravdu volné pole působnosti, a když se na plátně například objevila trumpeta, tak jsem hned přidal zvuk trumpety. Skvělý zážitek.“

V poslední době především moderuješ různé pořady v televizi. Jak tě to baví?
„Moderování mě baví strašně moc. V televizi je spousta prostoru pro improvizaci. V přímém přenosu se nabízí vlastně pořád. Můžu tím vlastně uspokojit sebe a zároveň pobavit lidi.“

Moderoval jsi pořady jak na ČT, tak na Óčku. Je v tom nějaký rozdíl?
„největší a asi jediný rozdíl je v tom, že Medúza, kterou jsem moderoval pro Českou televizi, byla předtočená a poté sestříhaná. To není tak free. Zatímco pro Óčko moderuji Mixxxer, který jede živě. Živák je větší pohoda.“

Jak probíhá příprava například na maturitní ples, které taky moderuješ?
„Plesy jsou úžasné, ale nikdy se nesmí podcenit. Pokaždé musím mít nějaký plán co nabídnout. En.Dru například všechno vymýšlí až na místě, přijede a začne vymýšlet. Já naopak radši myslím trochu napřed. Pokud je ples v pátek, tak už třeba ve středu nad tím začnu přemýšlet. Někdy mě během týdne napadne nějaká dobrá myšlenka, o které si řeknu, že by se na ten ples hodila, tak si snažím udržet v hlavě a pak použít. Čím mám víc zkušeností, tím je to přirozenější.“

Zmínil jsi opět spolupráci s Ondrou Havlíkem – En.Druem. Jak se ti s ním tedy spolupracuje?
„My jsme s Ondrou dobří kamarádi, a to že spolu pracujeme, je ještě lepší. Oba dva nás to baví. Jsme docela sehraná dvojka.“

Máš již nějaký vrchol své dosavadní kariéry?
„Zatím není nic, co bych mohl označit za opravdový vrchol kariéry. Úspěchem ovšem je to, že vystupuju pravidelně. Už jsem nějak zakotvil a lidi mě znají. Už to není jenom od akce po akci.“

A cíle do budoucna?
„Rád bych si určitě přál moderovat přímý přenos nebo mít vlastní pořad.“